William Lilly spojoval Merkur s duševními schopnostmi, Venuši se zálibou a Mars s tělesnou vytrvalostí. Při výkladu povolání pak zkoumal, kde tyto planety stojí a jak se propojují. Pro čtenáře pracovního horoskopu je to užitečný začátek: astrolog sleduje, jak člověk přemýšlí, co ho těší a jak se pustí do práce.
Merkur počítá, Venuše vybírá, Mars zabere
V Lillyho rozdělení dostává každá z trojice vlastní úlohu. Merkur přináší důvtip. V dnešním pracovním jazyce k němu patří komunikace a počítání: pochopit zadání, porovnat údaje, vysvětlit postup. Uplatní se všude, kde práce začíná tím, že člověk něco promyslí a přesně pojmenuje.
Venuše ukazuje zálibu. Přidává vkus a spolupráci, tedy cit pro podobu výsledku i schopnost sladit se s druhými. Mars dodává tělesnou vytrvalost; v pracovních situacích zabírá při výkonu a prosazení. Návrh už leží na stole. Teď se má uskutečnit.
Takové rozdělení umožňuje rozlišit několik schopností u téhož člověka. Někdo výborně vysvětlí postup, jiný rychle pozná, která podoba výrobku působí dobře. Další vydrží u provedení, když počáteční nadšení ostatních opadne.
Rhetorius trojici rozebíral už ve starší tradici
Rhetoriovo Astrologické kompendium obsahuje samostatné oddíly věnované činnosti, třem planetám označujícím činnost a řemeslům. Merkur, Venuše a Mars tedy měly své místo při rozboru práce dávno před Lillym. Už struktura textu ukazuje, že astrolog postupoval přes několik hledisek.
Lillyho Christian Astrology vyšla roku 1647. Povolání v ní dostalo vlastní pasáž, včetně výkladů jednotlivých planet a jejich kombinací. Rhetorius patří ke starší, pozdně antické a byzantsky předávané tradici; Lilly rozpracoval raně novověký postup.
Společná trojice dovoluje oba autory porovnat. Každý ji však zasazuje do vlastního výkladového rámce. Rhetoriův text dobře ukazuje význam znamení a jeho vládce, Lilly výslovně rozlišuje duševní schopnosti, zálibu a tělesnou vytrvalost a dále posuzuje postavení i propojení planet.
Znamení určuje, jak planeta pracuje
Po významu planety přichází na řadu znamení, v němž stojí. U Lillyho spoluurčuje druh a prostředí práce. Základní pracovní motiv tak dostává konkrétnější podobu: astrolog sleduje, jakým způsobem se schopnost projeví a kde najde uplatnění.
Rhetoriova tradice přidává důležitou otázku: stojí planeta ve vlastním znamení, nebo ve znamení jiné planety? Ve druhém případě vstupuje do výkladu také vládce znamení, tedy planeta, které dané znamení tradičně náleží. Její význam proměňuje popis činnosti.
Při čtení vlastního pracovního výkladu proto stojí za pozornost i zdánlivě drobná věta o vládci znamení. Právě tam se může vysvětlit, proč astrolog propojuje například počítání s vkusem nebo spolupráci s prosazením výsledku.
Síla a vazby rozhodují, co se prosadí
Lilly posuzoval také důstojnost, tedy sílu planety podle jejího postavení ve znamení. Vedle toho sledoval její další postavení v horoskopu a vazby k ostatním prvkům. Samotné pojmenování schopnosti tak bylo teprve částí práce.
Vzájemné vazby planet, astrologicky nazývané aspekty, propojují jejich významy. Lilly věnoval kombinacím Merkuru, Venuše a Marsu samostatnou pozornost. Výklad tím získává rozdíl mezi jednotlivou dovedností a souhrou několika schopností při jednom úkolu.
Jeden výrobek zaměstná všechny tři
Představte si člověka, který vyrábí malý předmět na zakázku. Nejdřív spočítá rozměry a spotřebu materiálu a vyjasní zadání. To je merkurská část práce. Potom navrhne podobu výrobku a sladí ji s přáním zákazníka. Zde nastupuje Venuše.
Nakonec vezme nástroje a pustí se do provedení. Mars přidává výkon a vytrvalost. Jde o dnešní ilustraci planetární symboliky: při jediném úkolu se vystřídají počty, vkus i práce rukou. Když při výrobě rozměr nesedí, člověk nástroj odloží, znovu počítá a upraví návrh. Ke slovu se vrátí Merkur.
