Štír vedle rozsévače
Rozsévač a Štír. Dva motivy, které dnes možná hledáme každý jinde: jeden v obrazech venkovského života, druhý v horoskopu. Na říjnové kalendářní straně uchovávané v Getty však patří k sobě. Společně označují část roku, kterou středověký čtenář poznával podle práce na poli i podle zvěrokruhu.
List nese katalogový název Calendar Page for October; Sowing; Scorpio — tedy kalendářní strana pro říjen, setí a Štír. Getty jej připisuje Mistru Leeových hodinek a datuje přibližně do let 1450–1455. Vznikl pravděpodobně v Gentu. V rukopisu se signaturou Ms. 2 (84.ML.67) jde o folio 10, tedy desátý list.
Už tento stručný popis nabízí zajímavou otázku: proč je u setí právě znamení zvěrokruhu? Než v jejich sousedství začneme hledat návod, kdy zasít, stojí za to prohlédnout si, jakou úlohu měly podobné obrazy v kalendáři. Společné vyobrazení práce a znamení vypovídá především o způsobu, jakým byl uspořádán obraz roku. Astrologické doporučení by bylo dalším, odlišným druhem sdělení.
Rok měl několik vrstev
Říjnový list patří do prostředí knih hodinek. Ty obsahovaly modlitby a čtení pro každodenní i celoroční užívání. Kalendář v takové knize proto nestál stranou jejího účelu: zasazoval jednotlivé dny do opakujícího se ročního pořádku.
V jeho obrazovém doprovodu se mohly setkávat měsíční práce a znamení zvěrokruhu. Každá vrstva ukazovala čas trochu jinak. Práce připomínala sezónní činnost, znamení zařazovalo měsíc do zvěrokruhové posloupnosti a církevní svátky členily rok podle náboženského života.
Štír tu tedy není osamocenou ozdobou ani osobnostním portrétem člověka narozeného na podzim. Je součástí kalendářního obrazového programu. Pro dnešního zájemce o astrologii je to užitečná změna pohledu: stejné znamení, které zná z vlastního horoskopu, může v historickém rukopisu sloužit jako orientační bod v roce.
Přiřazení Štíra k říjnové ilustraci ovšem není údajem o přesném vstupu Slunce do znamení. Kalendářní obraz pracuje s měsícem jako celkem; přesný okamžik astrologického přechodu je jiný typ informace. Není proto třeba hledat rozpor tam, kde stránka jednoduše plní jiný úkol než dnešní tabulka vstupů do znamení.
Almanach, který se odklápěl
Ještě názorněji propojuje jednotlivé vrstvy roku skládací almanach Royal Society se signaturou MS/45. Je datován přibližně do let 1383–1400 a střídá vyobrazení znamení zvěrokruhu s odpovídajícími měsíčními činnostmi.
Podstatné není pouze to, co je na něm namalováno. Dvojice znamení a práce lze odklopit a odhalit liturgický kalendář příslušného měsíce. Čtenář se tak pohybem mezi částmi předmětu dostával od obrazu znamení a sezónní činnosti k církevnímu členění dnů.
To je působivější spojení než pouhé sousedství tří obrázků. Zvěrokruh, práce a svátky zde souvisejí přímo prostřednictvím konstrukce almanachu. Předmět je uspořádán tak, aby se tyto podoby ročního času daly číst společně.
Právě zde vyniká historická role zvěrokruhu: nebyl vyhrazen pouze výkladu osobního horoskopu. Mohl být také součástí pomůcky, která spojovala nebeský cyklus s měsíčními činnostmi a svátečním kalendářem. Odklopení obrazu přitom nemění téma — stále jde o tentýž měsíc, jen nahlížený z další strany.
Jeden říjen, různé práce
Setí se objevuje i na dalším říjnovém listu v Getty. Strana označená October; Sowing pochází z knihy, kterou muzeum uvádí jako Bedford Book of Hours. Je připisována dílně Bedfordského mistra a datována přibližně do let 1440–1450. Najdeme ji pod signaturou Ms. Ludwig IX 6 (83.ML.102), opět jako folio 10.
Máme tedy druhý konkrétní doklad říjnového motivu setí. Neznamená to ale, že všechny kalendáře opakovaly stejnou práci. Kurátorský přehled Getty uvádí v souvislosti s říjnem a Štírem vedle setí také šlapání hroznů. Zvěrokruhové znamení tak mohlo doprovázet různé sezónní výjevy.
Tato rozmanitost je důležitá. Kalendářní tradice nebyla jediným pracovním rozvrhem pro celou Evropu. Při čtení jednotlivého rukopisu má smysl ptát se také na jeho možné místní zázemí — ovšem s mírou jistoty, kterou dovoluje jeho katalogový popis.
U almanachu Royal Society například katalog upozorňuje na možné vazby k jižní Anglii. Zapsané svátky naznačují spojení s Londýnem nebo Kentem a rozvržení zemědělských činností podle katalogu odpovídá mírnému jihoanglickému podnebí. Je to vodítko k možnému původu a prostředí, nikoli jistota, kde předmět vznikl, ani záznam práce všech tamních hospodářů.
Tři otázky pro čtení starého kalendáře
Při příštím setkání se znamením v historickém rukopisu si zkuste položit tři otázky. Pomohou zachovat zajímavé souvislosti, aniž se různé druhy informací slijí do jednoho výkladu.
Co stránka skutečně zobrazuje?
U prvního říjnového listu Getty je odpověď jasná: setí a Štíra. To je pevný výchozí bod. Nejdřív pojmenujte motivy a jejich místo v kalendáři, teprve potom hledejte, co mohou společně sdělovat.
Co lze vyvodit o místě a sezóně?
Tady pomáhá katalogový výklad. U almanachu Royal Society nabízí možné jihoanglické souvislosti na základě svátků a zemědělských činností. Slova jako „možné“ či „pravděpodobně“ mají význam: zachovávají rozdíl mezi doloženým znakem a výkladem jeho původu.
Je zde výslovný astrologický pokyn?
Obraz setí vedle Štíra ještě neříká „sejte při této poloze Měsíce“ ani neurčuje vhodný okamžik práce. Takový závěr by potřeboval výslovné doporučení, které představené doklady neposkytují.
Hodnota těchto kalendářů tím nijak neklesá. Ukazují zvěrokruh zasazený do každodenního i svátečního času. Štír a rozsévač společně pomáhají číst rok; sami o sobě ještě netvoří návod k setí. Právě toto rozlišení dovoluje jejich spojení ocenit pozorněji.
